|
|
Procesní podmínky civilního řízení
Lašová, Nikola ; Vyskočilová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou "Procesní podmínky civilního řízení". Splnění procesních podmínek je předpokladem vydání meritorního rozhodnutí ve věci. Teorie rozlišuje tři základní skupiny procesních podmínek: procesní podmínky na straně soudu, procesní podmínky na straně účastníků a negativní procesní podmínky. Někteří autoři k procesním podmínkám civilního řízení řadí věcné procesní podmínky, které jsou rovněž zařazeny do této práce, protože jejich nedostatek má podobné důsledky jako nesplnění procesních podmínek. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol, každá kapitola se věnuje jedné skupině procesních podmínek a obsahuje vždy pojednání o dané procesní podmínce, jejím zkoumání a následcích nedostatku. První kapitola se věnuje procesním podmínkám na straně soudu. První část této kapitoly se zabývá civilní pravomocí a pro účely jejího vymezení popisuje také teorie rozdělení soukromého a veřejného práva a případy zúžení a rozšíření civilní pravomoci. Druhá část se zabývá věcnou příslušností, místní příslušností, včetně detailního vymezení obecného soudu žalovaného, a funkční příslušností. Obsahem druhé kapitoly jsou procesní podmínky na straně účastníků. Tato kapitola se zabývá procesní subjektivitou a pro účely jejího vymezení rovněž popisuje důsledky nesprávného označení účastníků, a...
|
|
|
Set-off Defence in International Commercial Arbitration
Hock, Branislav ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Započtení je považováno za jednu z nejdůležitějších obran v arbitrážním řízení. V rámci mezinárodní obchodní arbitráže je započtení zahrnuto v přibližně 15-20 procentech případů. Možnost absorpce vzájemných pohledávek není obecně sporná, nicméně národní úpravy se dramaticky liší. Mimo to, na rozdíl od mnoha jiných právních mechanismů, je započtení vždy tvořeno nejméně dvěma pohledávkami, které mohou být navíc předměty odlišných právních režimů, což může vést k sérii obtížných otázek týkajících se nejen rozhodného práva, ale i příslušnosti ohledně započtení. Centrum kontroverze spočívá v situaci, kdy žalovaný namítne započtení své protipohledávky, která nespadá do rozsahu dané rozhodčí smlouvy. Rozhodci se poté mohou dostat do velmi složité situace, jelikož musí najít, v případě absence jasného pravidla, přiměřené limity své příslušnosti. Cílem této práce je nalezení limitů přípustnosti započtení protipohledávky, o které by tribunál nebyl obyčejně příslušný rozhodnout. Práce navrhuje právní rámec a soubor osvědčených postupů, které by měly být přijaty, aby byla posílena právní jistota, procesní efektivita a účinné fungování započtení v rámci mezinárodní obchodní arbitráže.
|
|
|
Procesní postavení osoby neznámého pobytu ve světle "Nařízení Brusel I"
Širůčková, Pavlína ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Kunz, Oto (oponent)
Procesní postavení osoby neznámého pobytu ve světle "Nařízení Brusel I" Jedním z důsledků odstraňování právních překážek, které dříve bránily občanům EU v přesunu do jiného členského státu, je mimo jiné nárůst případů uzavírání smluv s příslušníky s ostatních členských států. S tím pak souvisí nárůst počtu soudních řízení s cizím prvkem vedených před soudy členských států. Početná skupina soudních sporů je přitom vedena proti žalovaným neznámého pobytu. V praxi se přesně řečeno jedná o takové žalované, u kterých se soudu nedaří doručovat písemnosti a současně nemá žádné informace o tom, kde se nacházejí. Není přitom nejen možné zjistit, zda se tyto osoby nacházejí v České republice, ale je otázkou, zda se nacházejí v EU vůbec. V takovém případě je třeba posoudit, zda v řízení proti takovým žalovaným lze pro určení pravomoci použít pravidla Nařízení Brusel I, jehož osobní působnost je zásadně založena na principu bydliště žalované strany. Tato práce se mimo této základní otázky zabývá zejména dále také posouzením, zda v řízení vedeném s osobou neznámého pobytu lze využít vnitrostátní instituty, které jsou jinak evropskému právu neznámé. V českém právním řádu půjde o institut opatrovníka ustanovovaného osobám neznámého pobytu. Klíčová slova: Příslušnost, neznámé bydliště, opatrovník, mezinárodní právo...
|
|
|
Set-off Defence in International Commercial Arbitration
Hock, Branislav ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Započtení je považováno za jednu z nejdůležitějších obran v arbitrážním řízení. V rámci mezinárodní obchodní arbitráže je započtení zahrnuto v přibližně 15-20 procentech případů. Možnost absorpce vzájemných pohledávek není obecně sporná, nicméně národní úpravy se dramaticky liší. Mimo to, na rozdíl od mnoha jiných právních mechanismů, je započtení vždy tvořeno nejméně dvěma pohledávkami, které mohou být navíc předměty odlišných právních režimů, což může vést k sérii obtížných otázek týkajících se nejen rozhodného práva, ale i příslušnosti ohledně započtení. Centrum kontroverze spočívá v situaci, kdy žalovaný namítne započtení své protipohledávky, která nespadá do rozsahu dané rozhodčí smlouvy. Rozhodci se poté mohou dostat do velmi složité situace, jelikož musí najít, v případě absence jasného pravidla, přiměřené limity své příslušnosti. Cílem této práce je nalezení limitů přípustnosti započtení protipohledávky, o které by tribunál nebyl obyčejně příslušný rozhodnout. Práce navrhuje právní rámec a soubor osvědčených postupů, které by měly být přijaty, aby byla posílena právní jistota, procesní efektivita a účinné fungování započtení v rámci mezinárodní obchodní arbitráže.
|
|
| |
|
|
Evropský justiční prostor - nařízení Brusel I
Patočka, Radim ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Kotoučová, Jiřina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je nařízení (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Cílem tohoto nařízení je zlepšení a zjednodušení pravidel pro uznávaní a výkon cizích soudních rozhodnutí v EU. Již samotný název Nařízení zakládá strukturu práce, kterou lze rozdělit na několik částí, jež vysvětlují stěžejní bod práce, jímž je volný pohyb soudních rozhodnutí. První část se zaměřuje na obecné základy určování příslušnosti/pravomoci s přeshraničním prvkem (evropským), který je nezbytný pro aplikaci Nařízení Brusel I, jež je součástí mezinárodního práva procesního. Protože je znění nařízení téměř totožné se zněním mezinárodní úmluvy z roku 1968, která upravovala stejné právní vztahy, je možné použít judikaturu ESD i pro aplikaci Nařízení. Druhá a třetí část pojednává o uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí, které směřují k tomu, aby soud státu uznání a výkonu nemohl meritorně přezkoumávat rozhodnutí cizího soudu, tedy aby byl proces uznání a výkonu co možná nejvíce automatický. Poslední část se věnuje budoucímu vývoji v této problematice, protože Evorpský justiční prostor se dále rozvíjí novými nařízeními (např. evropský justiční prostor, evropský platební rozkaz, jež mají vést k dalšímu zjednodušení a zrychlení ve specifických oblastech a nejsou prozatím obecně platná. Jedná se především o zrušení tzv. exequatorního řízení, které musí být provedeno, aby bylo možno cizí soudní rozhodnutí vykonat ve státě výkonu.
|
host ::
RSS.